Koncem padesátých let byl i po dodávkách vozů řady M 262.0 (830) stále nedostatek motorových vozů, a tak ministerstvo dopravy zadalo vývoj dvou hlavních typů motorových vozů: první typ, reprezentovaný později řadou M 240.0 (820) měl být určen pro osobní dopravu na vedlejších tratích, druhý typ pozdější řady M 286.0 (850) byl uvažován pro osobní a rychlíkovou dopravu na hlavních tratích. Prototyp vozu pro hlavní tratě byl vyroben v roce 1962 a byl označen řadou M 283.1. Československým státním drahám byl tento vůz předán v roce 1964, kdy zároveň dostal nové označení M 286.0. Druhý prototyp byl dokončen roku 1963 a ČSD byl předán ve stejném roce jako M 286.001. Také on dostal nové označení M 286.002. Sériové dodávky ve dvou sériích poté probíhaly v letech 1966 až 1967. Poslední dva vyrobené vozy, M 286.051 a M 286.052 měly z výroby některé konstrukční změny - zkoušely se na nich celky určené pro plánovanou výrobu vozů M 296.1 (853) a M 296.2 (852). V roce 1967 bylo vyrobeno 37 vozů nové řady M 286.1 (851), které vycházely ze zmiňovaných dvou zkušebních vozů. Ty byly poté přiřazeny k řadě M 286.1 (851).
Motorové vozy řad 850 a 851 byly navrženy pro vozbu osobních a rychlíkových vlaků na hlavních tratích. Za celý jejich dlouhý život bylo provedeno několik rekonstrukcí zejména spalovacích motorů, což významně přispělo k růstu původně nízké spolehlivosti vozidel. Dnes je většina těchto starých vozů již vyřazena, v malém počtu se ale stále ještě vyskytují u ČD (DKV Brno PJ Horní Heršpice) i u ZSSK (tam je ale provozních velice málo vozů).
Vnitřní členění motorových vozů 850 a 851 je následující: první stanoviště strojvedoucího, strojovna, zavazadlový oddíl, první nástupní prostor, velkoprostorový oddíl pro cestující se sedačkami v uspořádání 2+2 proti sobě (u prototypů byly dva tyto oddíly), druhý nástupní prostor a druhé stanoviště strojního personálu. Vnitřní vybavení je koncipováno s ohledem na předpokládané delší cesty. Obě stanoviště strojvedoucího jsou průchozí. Vstupní dveře na nástupní plošiny jsou jednokřídlé. Celková kapacita vozu je 98 míst, z toho 48 míst k sezení a 50 k stání. Teplovodní vytápění vozu zajišťuje naftovodní agregát.
Skříň vozu je ocelové svařované samonosné konstrukce. Skříň je otočnými čepy zalisovanými ve dně skříně spřažena se dvěma dvounápravovými podvozky, z nichž jeden je trakční a druhý běžný. Skříň je uložena na vinutými pružinami odpružených kolébkách. Primární vypružení zajišťují vinuté ocelové pružiny doplněné hydraulickými tlumiči. Ve strojovně je uložen spalovací motor K 12 V 170 DR, což je rychloběžný přeplňovaný naftový dvanáctiválec s válci do V, přímým vstřikem paliva, vodním chlazením a rozvodem ventilů OHV. Pružnou spojkou a kloubovým hřídelem je tento agregát spřažen s tříměničovou automatickou hydrodynamickou reverzační převodovkou ČKD H 750 M. Přenos točivého momentu na obě dvojkolí hnacího podvozku zajišťují kloubové hřídele. Vozy řady 851 mají dosazen modifikovaný výkonnější naftový agregát KS 12 V 170 DR. Vozy řady 851 dostaly nové nápravové převodovky a nové mechanicky poháněné kompresory 3 DSK 75 (oproti W 115/80 na 850). Motorový vůz je vybaven ruční brzdou působící na obě dvojkolí přilehlého podvozku, samočinnou tlakovou brzdou DAKO řízenou dvěma brzdiči ŠKODA N/O a přímočinnou brzdou ovládanou dvěma brzdiči DAKO BP. Vozy řady 851 již mají brzdiče DAKO BS2 Všechna dvojkolí jsou bržděna oboustrannou špalíkovou brzdou. Jeden BV válec v každém podvozku.
Regulace výkonu spalovacího motoru je omezovací. Zdrojem elektrické energie pro palubní síť o napětí 48 V je baterie napájená ze sítě o napětí 110 V. Na některých vozech je nainstalována mobilní část vlakového zabezpečovače LS IV. Vozy 850.021 a 032 disponují novým řídicím systémem INTELO.