715 | T 426.0

Mezinárodní značení 92 54 2 715 xxx - x

Rok výroby 1961

Trakce nezávislá s hydraulickým přenosem výkonu

Typ vozidla čtyřnápravová rámová ozubnicová kapotová univerzální lokomotiva

Provozovatel ČD

Výkon 809 kW

Maximální rychlost 50 km/h

Vývoj a výroba

Ještě na přelomu padesátých a šedesátých let se na ozubnicových tratích Tanvald-Kořenov a Tisovec-Pohronská Polhora používaly parní ozubnicové lokomotivy řad 403.5 a 404.0. Již po druhé světové válce bylo zajišťování jejich provozuschopnosti vzhledem k jejich téměř padesátiletému věku den ze dne náročnější, a tak začalo ministerstvo dopravy uvažovat o zadání malosériové výroby nových ozubnicových strojů moderní motorové trakce. Československý průmysl byl ale zatížen výrobou velkého množství jiných lokomotiv a neměl tedy dostačující kapacitu k výrobě nových lokomotiv. Proto byla výroba zadána rakouské firmě SGP Wien. Čtyři lokomotivy, jimž byla přidělena řada T 426.0, byly vyrobeny v roce 1961 a staly se tak prvními ozubnicovými motorovými lokomotivami na světě. ČSD byly prodány za cenu 3 000 000 Kčs za jednu lokomotivu.

Provoz

Lokomotivy byly předurčeny pro smíšený provoz na zmiňovaných dvou ozubnicových tratích, tj. Tanvald-Kořenov a Tisovec-Pohronská Polhora. Lokomotivy byly ale příliš složité a problémy způsobovala i značná konstrukční odlišnost oproti lokomotivám československé výroby. Proto se již od sedmdesátých let uvažovalo o jejich náhradě novými ozubnicovými stroji, po zkouškách upravené lokomotivy T 466.2369 (742.369) a po dodávkách lokomotiv řady T 466.3 (743) byl provoz změněn na adhezní a lokomotivy řady 715 se staly zbytečnými. K 1.1.1993 již byla provozní pouze jedna lokomotiva - 715.001, která již navíc nesloužila v turnusové službě.

Mechanická část

Lokomotiva je koncipována jako kapotová, se dvěma představky a vyvýšenou kabinou strojvedoucího se dvěma diagonálními řídicími pulty, přístupnou bočními dveřmi z obou stran. Lokomotiva je rámová, se čtyřmi dvojkolími a ozubnicovým strojem, umístěným mezi dvěma dvojkolími pod kabinou strojvedoucího. Pod delší kapotou je umístěn naftový dvanáctiválcový motor SGP T 12 b. Otáčky Dieselu jsou řízeny v šesti otáčkových stupních. Lokomotiva je osazena dvěma hydrodynamickými převodovkami Voith, z nichž jedna je určena pro adhezní provoz a druhá pro ozubnicový stroj. Převodovka pro adhezní provoz pohání všechna čtyři dvojkolí, a to podobným způsobem jako je tomu u parních lokomotiv, tj. ojnicemi. Lokomotiva je přizpůsobena i pro kombinovaný provoz, kdy jsou v činnosti obě převodovky. V tomto případě se výkon mezi adhezní a ozubnicovou převodovku dělí v poměru přibližně 7.5:3. Lokomotiva je vybavena systémem vlakového vytápění Clayton, přičemž parní kotel je umístěn v zadní části kratšího představku. Brzdová soustava se skládá z ruční brzdy, samočinné tlakové brzdy, přímočinné brzdy a hydrodynamické brzdy (retardéru). Ruční brzda působí na dvě přilehlá dvojkolí. Samočinná tlaková brzda typu DAKO GP je řízena dvěma brzdiči ŠKODA N/O, přímočinná brzda je řízena dvěma šoupátky 22E. Zdrojem tlakového vzduchu je kompresor BrK 6.126. Lokomotiva má tři hlavní vzduchojemy (p = 8 bar) o celkovém objemu 307 l a dva pomocné vzduchojemy o objemu celkem 200 l. Lokomotiva má čtyři brzdové válce o průměru 12" (pmax = 4 bar). Všechna dvojkolí lokomotivy jsou bržděna jednostrannými špalíkovými třecími zdržemi. Ve službě lokomotiva veze zásobu 500 kg písku.

Fotogalerie

Tanvald

2003-05-24
© Libor Zajíček

300x225 px | 26 kB

Tanvald

2003-05-24
© Libor Zajíček

300x225 px | 24 kB

1024x768 px
115 kB