Lokomotivní řada 340 měla vzniknout důkladnou rekonstrukcí vybraných lokomotiv řady 240 (S 499.0). Takto rekonstruované lokomotivy by měly být provozuschopné vedle standardního trakčního systému 25 kV~50 Hz i na trakčním systému 15 kV~16 2/3 Hz. Soutěž o tuto zakázku vyhlásily ČD v červenci roku 2000, v srpnu 2001 byla uzavřena smlouva s firmou ŠKODA DOPRAVNÍ TECHNIKA. Rekonstrukce měla probíhat v úzké spolupráci s DKV České Budějovice. Vyvazovací práce na první rekonstruované lokomotivě, 240.055, byly zahájeny již ke konci roku 2001. Projektová dokumentace byla zhotovena do léta 2002. První rekonstruovaná lokomotiva byla dokončena v březnu 2003 a obdržela nové označení 340.055. Postupně byly rekonstruovány i další lokomotivy s novým označením 340.049 a 340.062. Inventární čísla zůstala stejná, jako když ještě lokomotivy patřily k řadě 240.
Rekonstruované lokomotivy řady 340 jsou určeny pro vozbu nákladních, osobních i spěšných vlaků mezi Horním Dvořištěm a Summerau (Rakousko). Na těchto výkonech mají nové lokomotivy nahradit zastaralé šestinápravové motorové lokomotivy řad 770 a 771, které kvůli energeticky náročnému provozu a třínápravovým podvozkům již ve vozidlovém parku ČD nemají místo.
V mechanické části jsou lokomotivy řady 340 prakticky totožné s původní řadou 240. Jedná se o skříňové lokomotivy se dvěma koncovými stanovišti strojvedoucího a centrální strojovnou. Stanoviště jsou přístupná z obou stran. Na obou bočnicích jsou žaluzie a šest malých střešních oken. Zvenčí se lokomotiva liší především novým modro-béžovo-červeným lakem. Lokomotivní rám je otočnými čepy spojen se dvěma dvounápravovými hnacími podvozky s dvojitým vypružením. Skříň je uložena na listových pružnicích sekundárního vypružení, zatímco primární vypružení zajišťují vinuté pružiny. Dvojkolí jsou vedena ojničkami. Přenos podélných sil mezi podvozky a rámem skříně je realizován šikmými tažními tyčemi. V rámu každého podvozku jsou pevně umístěny dva trakční motory s kloubovou spojkou ŠKODA, pohánějící nápravové převodovky. Brzdová soustava se skládá z ruční brzdy, samočinné tlakové brzdy, přímočinné brzdy a elektrodynamické brzdy. Ruční brzda působí na jedno dvojkolí přilehlého podvozku. Samočinná tlaková brzda je řízena dvěma brzdiči DAKO BS2, přímočinnou brzdu řídí dva brzdiče DAKO BP. Vzduch stlačují dva elektricky poháněné kompresory 3 DSK 100. Celkový objem hlavních vzduchojemů je 1 200 l (p = 10 bar), dva pomocné vzduchojemy mají objem celkem 240 l. Brzdový rozváděč je typu DAKO LTR. Čtyři brzdové válce mají průměr 12" (pmax = 4 bar). Dvojkolí jsou oboustranně bržděna špalíkovou brzdou. Zásoba písku je 1 800 kg.
K odběru elektřiny slouží dva pantografové, resp. polopantografové sběrače proudu. Regulaci výkonu zajišťuje trakční transformátor, který ale musel projít rozsáhlými úpravami spojenými s požadovaným druhým trakčním systémem. Výkon je regulován na vysokonapěťové straně transformátoru elektropneumatickým spínáním odboček. Na lokomotivu byly dosazeny nové přepojovače, nové měniče palubní sítě 48 V a některých pomocných pohonů. Lokomotiva byla osazena novým řídicím systémem BKS 1, který zahrnuje řízení výkonu i pomocných pohonů, jakož i jednotlivé ochrany. Ve výbavě stroje dále přibyla elektronická rychloměrná souprava Metra LT a systém palubní diagnostiky. Rekonstruována byla i silová kabeláž.